Texty na pohlednicích vždy prozrazovaly ledacos o pisateli či adresátovi, ale také podávaly svědectví o místě, z něhož byly posílány. Jistě se na nás nebudou potomci citovaných prapředků zlobit, že dáváme po mnoha a mnoha letech ve známost jejich korespondenci z Rožmitálu. Psaníčka jsou kolikrát opravdu kouzelná, nu, posuďte sami:
Pohlednice paní Blaženě Herzánové, choti stavitele, do Třebíče z července 1930:
Drahá Blážo! Velmi mne potěšila Tvoje milá vzpomínka. Též já často na tebe si vzpomínám a bylo by mi milým potěšením, kdybys mne příležitostně v Praze navštívila. Nevěděla jsem o Tobě ani, že jsi vdaná, viděly jsme se tehdy jen okamžik. Jsem s Otakarem a oběma setřičkami v Rožmitále (pension Třemšín). Od 1. srpna budeme v Kostelci nad Orlicí, pension Mírov. A v září zase doma, v našem domečku dejvickém.
