Hrob královny Johanky (pravděpodobně) nalezen

Seriál vycházel v Novinkách v květnu 2021.

Když naše stálá čtenářka Věra Pejsarová dočetla v únoru 2021 Hanibalovu knihu o královně Johaně, uvědomila si, že vlastně nikdo do dnešních dnů neví, kde je tato nejslavnější žena Rožmitálu pochována.

Její život po boku krále Jiřího z Poděbrad je znám, ale o jejím mládí na rožmitálském či blatenském hradě nevíme nic. V kterém roce se narodila, to je do dneška také záhada. Kdy zemřela známo je, ale zjistit kde má hrob, to je pro historiky stálý úkol k vyřešení.

Jelikož letos bude kvůli koroně tradiční rožmitálská Slavnost královny Johanky pouze v omezeném rozsahu, připomeňme si ji nádavkem malým pátráním po jejím hrobě.

Paní Pejsarová si zasurfovala na sítích a narazila na povídání Pavla P. Riese, který o královně Johaně připravuje (spíše připravoval) film. V něm by mělo dojít k senzačnímu odhalení místa jejího posledního odpočinku. Dokudrama mělo už být hotové, dokonce byla vytipována místa natáčení, nenašli se ovšem sponzoři, kteří by dílo zaplatili.

A tak pan Ries rozjel další projekt - film o králi Přemyslu Otakaru II. Na něj peníze sehnal a Johana odešla do ústraní. Bohužel i film o českém králi železném a zlatém má smůlu a kvůli covidu-19 byla jeho výroba vloni v říjnu pozastavena.

 

Kvůli covidu-19 už druhým rokem královna Johanka svým podaným nekyne

 

Na počest rožmitálské královny vydala Česká mincovna v roce 2017 zlatou a stříbrnou minci

 

Režisér Pavel P. Ries zveřejnil na konci roku 2010 na svém blogu časopisu Respekt úvahu pod názvem Kde je pohřbena česká královna Johana?  V ní poprvé na veřejnosti navodil atmosféru tajemna, které poslední spočinutí královny po staletí obklopuje.

Věra Pejsarová na síti sítí vypátrala, že pan Ries objevil, že existuje zahraniční zdroj, v němž lze vyhledat informaci, kde by mohl Johančin hrob být. A dokonce jej prozradil!

Tím zahraničním pramenem je podle Pavla Riese několika set stránková kniha Glaciographia neboli Kladská kronika, jejímž autorem je slezský kronikář a luteránský kazatel Georg Katscher (Georgius Aerulius) a která byla vydána v roce 1625 v Lipsku.

Kniha obsahuje důkladný popis města Kladska a Hrabství kladského, jež bylo až do roku 1742 součástí Českého království. V knize jsou líčeny osudy králů, císařů, hrabat, rytířů a všech možných velmožů, a to nejen z Kladska, ale samozřejmě i z celých Čech.

A tady, na straně 419, je napsáno, že královna Johana byla v roce 1475 pohřbena v Praze v kostele sv. Vavřince.

Proč ale Pavel Ries svůj zdroj dokonce s uvedením stránky, kde je o pohřbu psáno, už před jedenácti lety zveřejnil? Vždyť k odhalení místa posledního odpočinku královny Johany má dojít až v jeho plánovaném filmu, který je zatím v nedohlednu!

Ono je to totiž tak: Dopátrat se Johanino hrobu, i přes uvedené indicie, je stále hodně složité a samozřejmě - záhadné a také nákladné!

Autor Kladské kroniky, vydané 150 let po královnině skonu, označil, s odvoláním na lékaře Tadeáše Hájka z Hájku, za místo jejího posledního odpočinku kostel sv. Vavřince (Sankt Laurentis) v Praze. Ale v době úmrtí Johany z Rožmitálu byly v tehdejší Praze čtyři kostely zasvěcené svatému Vavřinci!

Pan Ries v blogu píše, že je uložena v pražském klášteře, který je - i s oním možným místem - dosud zachován. Ale to může být jen matoucí stopa. Vždyť sám Pavel Ries je o správné lokalitě přesvědčen jen z 85 procent!

 

Kladská kronika, strana 419

 

V kladském chrámu Nanebevzetí Panny Marie je pochován první český arcibiskup Arnošt z Pardubic

 

Zapátrejme si tedy sami. Vyjděme z informace v Kladské kronice a ze skutečnosti, že v tehdejší Praze existovaly čtyři kostely pojmenované po stejném světci: basilika sv. Vavřince na Vyšehradě, kostel sv. Vavřince na vrcholu Petřína, kostel sv. Vavřince pod Petřínem a kostel sv. Vavřince na Starém Městě.

Manžel Jiří z Poděbrad (+1471) byl jako král pohřben ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě. Královna Johana skonala v roce 1475 v Mělníku, kde byla také v kostele sv. Petra a Pavla původně pochována. Její ostatky ovšem nejstarší syn Hynek, kladský hrabě, po půl roce vyzvedl a nechal převézt do hlavního města Českého království do blízkosti chotě. Na Pražský hrad, vzhledem k Hynkovo nejednoznačným vztahům s vládnoucími Jagellonci, to ale určitě nebylo. To ostatně dokazují dosavadní vykopávky. Tak tedy kam?

Z tehdejších i kostelů sv. Vavřince se jeví na první pohled jako nejpravděpodobnější místo pohřbu kostel na vrcholu Petřína vedle současné rozhledny. Původně románská stavba, která dala německé jméno i kopci, na němž stojí, spadala pod svatovítskou kapitulu. A svatovítské kapitule samozřejmě patřila i katedrála sv. Víta na Hradě, v níž je pohřben Jiří z Poděbrad.

V 18. století byl kostel barokně přestavěn a poté Josefem II. zrušen. Nyní se zde opět konají bohoslužby. Není známo, že by se v něm či pod ním prováděl důkladný archeologický výzkum. Vezmeme-li ale v potaz vyjádření Pavla Riese, tak tady Johana pohřbena není. Ve své úvaze před 11 lety totiž napsal, že „snadno mohlo v následujících stoletích dojít k zapomnění na uložení ostatků, zvláště pak z důvodů, jakými přeměnami místo samé po staletí prošlo, včetně názvu.“

 

Sarkofág Jiřího z Poděbrad v Královské hrobce v katedrále sv. Víta

 

Kostel sv. Vavřince na vrcholu Petřína. Foto: Wikipedie

 

Obraťme tedy pozornost k rotundě a kostelu sv. Vavřince na Vyšehradě. Rotunda byla postavena v 11. století a ve 14. století byla přestavěna na kostel. Za husitských válek byl ale kostel poškozen a následující roky postupně rozebírán. Nelze tedy předpokládat, že by Hynek svou matku pohřbil v rozvalinách, i když tehdy duchovní stavby na Vyšehradě spravovala rovněž svatovítská kapitula. Zbytky kostela byly později částečně začleněny do budovy děkanství.

Jestliže Johana není pohřbena ani tady, naskýtá se nám další možnost, kdy původní kostel sv. Vavřince už dávno není kostelem sv. Vavřince a navíc - není kostelem vůbec. Původně románský, později gotický kostel stával v nynější Hellichově ulici na Malé Straně. V roce 1784 byl Josefem II. zrušen a přeměněn na byty. Na přelomu 80. a 90. let minulého století se z něj stala koncertní síň, zejména pro koncerty Pražského jara.

Jestliže by hrob rožmitálské královny nebyl ani tady, tak zbývá poslední místo, do něhož vkládáme největší naděje. Jestliže má kladský kronikář pravdu, že byla Johana pochována v kostele sv. Vavřince a jestliže má pravdu i Pavel Ries, že místo prošlo mnohými přeměnami včetně názvu (i když si je jistý tak na 85 procent), pak to může být jedině ...

 

Základy rotundy sv. Vavřince na Vyšehradě

 

Koncertní síň v Hellichově ulici

 

Jestliže měl tedy autor Kladské kroniky pravdu, že byla Johana pochována v kostele sv. Vavřince a jestliže dáme za pravdu i panu Riesovi, že místo prošlo mnohými přeměnami včetně názvu, pak to může být jedině klášterní kostel sv. Anny mezi Liliovou a Anenskou ulicí na Starém Městě. Proč?

Objekt byl postaven ve 14. století na místě starší rotundy a stejně jako rotunda byl zasvěcen sv. Vavřinci. Jako klášterní kostel pojmenovaný po tomto světci je zmiňován ještě roku 1355, avšak o d té doby je však uváděn jako chór sv. Anny. Vystřídali se v něm templáři, johanité a nakonec i dominikánky.

Je známo, že v kostele byl například pochován kronikář Václav Hájek z Libočan. Od roku 1782 už ale nesloužil původnímu účelu a byly v něm zřízeny byty a tiskárna. Dnes je objekt využíván jako kulturní centrum.

Tak tady bychom kopali!

Co na tom, že v roce úmrtí Johany, tedy v roce 1475, se již klášterní kostel patrně nenazýval sv. Vavřincem. Kronika kladská byla přece napsána 150 let po smrti královny. A chybička se občas vloudí i do současných spisů...

Na závěr se ještě podívejme na mapu Prahy. Vidíte tu spojnici mezi chrámem sv. Víta a bývalým chórem sv. Anny? Manžele sice oddělovala řeka Vltava, ale spojoval je Karlův most. I po smrti měli k sobě blízko ...

Takže letos (2021), kdy kvůli covidu-19 nebude Slavnost královny Johanky v Rožmitále v tradiční podobě, mohou historici pátrat alespoň po místě jejího posledního odpočinku. Snad jsme jim trochu napověděli.

 

Bývalý klášterní kostel sv. Anny. Foto: Wikipedia

 

Jiří a Johana by neměli k sobě daleko...


 

 

Kontakt

Cvokařské muzeum Alej Johanky z Rožmitálu 74
262 42 Rožmitál pod Třemšínem
jindrich.jirasek@email.cz