Kolik tun unese most v Luhu?

03.07.2012 15:44

Člověk si kolikrát říká: Tohle už přece ten most nemůže vydržet! Generální oprava v roce 2005 z něj ale udělala dílo takřka nezničitelné. A je to jen dobře. Protože kdyby tomu tak nebylo, tak by musela být veškerá doprava do Luhu včetně tahačů s návěsy do firmy Kemmler přesměrována na aleje. A to by asi nebylo to pravé ořechové. Naskýtá se otázka, proč nepostavit silniční spojku mezi touto firmou a starou silnicí vedoucí z města směrem k Voltuši. Kdo by ji však financoval? Ale to už bychom odbíhali od tématu.

45 tun na mostě.

Vraťme se tedy k našemu mostu a jeho historii.

Od nepaměti stávaly v Luhu dva dřevěné mosty, neboť Vlčava zde tekla dvěma rameny. Asi tak právě před sto lety už došla obyvatelům obce trpělivost, protože rok co rok se říčka na jaře rozvodňovala a zaplavovala prostor mezi mlýnem a Luhem. Navíc oba dřevěné mosty už nevyhovovaly, protože byly slabé a úzké.

A tak na konci roku 1926 bylo přikročeno k celkové úpravě. Místo dosavadních dvou ramen bylo zřízeno jedno široké potočiště, které na straně k Luhu bylo vyzděno tarasem z lomového kamene a břeh byl tady zvýšen a srovnán. Tím vzniklo úhledné nábřeží, dnes pojmenované po Bartoloměji Sadílkovi. Menší dva dřevěné mosty tedy byly odstraněny a přes nové potočiště byl postaven jeden značně širší, delší a důkladnější. Most to byl opět dřevěný, ale na železných traverzách, jež spočívaly na kamenných zdech a na kamenném pilíři uprostřed řečiště. Po okrajích bylo postaveno dřevěné zábradlí, na okraji potoka byly zapuštěny do tarasu kamenné sloupky a dáno jednoduché zábradlí ze železného prutu. Pro nabírání vody bylo uděláno několik schůdků k vodě. 

Celkový náklad na úpravu potoka a stavbu mostu byl 85 000 Kč. Na stavbu získala obec dotaci 17 000 Kč, a tak tedy vynaložila jen 68 000 Kč.

(Pro srovnání: metrák pšenice stál tehdy 190 Kč, brambor 30 Kč, kráva až 4 000 Kč, husa 45 Kč, tisíc červených cihel 320 Kč a tesař a zedník měli ke stravě 4 Kč na hodinu.) 

Stavbu mostu prováděl stavitel Jan Kolář z Rožmitálu. Vozovku ale asi moc kvalitně nepostavil, protože už o šest let později obecní rada projednávala její naléhavou opravu. Nejméně 15 dřevěných mostovic bylo shnilých, a tak se nechaly vyměnit, a pro jistotu se další nakoupily do zásoby. Každý v obci ale věděl, že tohle je jen provizorní řešení.

Na jaře 1934 tedy obec vypsala veřejnou soutěž na stavbu mostu ze železobetonu. 29. dubna se v obecní kanceláři konalo otevírání ofertů (v naší současné terminologii nabídek) na stavbu. Jak otvírání obálek na obecní radě probíhalo, to nám poví dochovaný zápis. Ocitujme jej zde doslova, neboť v ledačems je průběh jednání i pro nás poučný.

„Starosta oznámil, že byli vyzváni čtyři podnikatelé staveb. Písemně a osobně byly starostou doručeny nabídky staviteli Janu Koláři (stavěl původní most v roce 1926), Janu Jarešovi mistru zednickému, oba z Rožmitálu p.Tř., ing.Bohumilu Štetinovi z Mirovic a pak staviteli Karlu Hourovi ze Sušice....Do termínu podání nabídek došly pouze dvě nabídky – od Štetiny a Houry. Na schůzi se osobně dostavil stavitel Houra a prohlásil nežli začnou otevírat oferty na stavbu mostu, že slevuje ze svého  rozpočtu z celkového nákladu ihned jeden tisíc Kč. Po otevření nabídky Houry a po odečtení tisíce Kč dělala jeho nabídka 19 953 Kč. Nabídka ing.Štetiny činila 18 692 Kč. Jelikož v zadávacích podmínkách jest obsaženo, že zastupitelstvo není vázáno na nejmenší podání, může zadati stavbu podle svého volného uvážení jak za dobré a vhodné uzná. Po bedlivém vyšetření se zastupitelstvo rozhodlo jednohlasně stavbu zadati Hourovi když ještě z celkového rozpočtu sleví. Před otvíráním obálek Houra opustil místnost, teď by zavolán zpět. Dohodnuto, že most postaví za 19 000 Kč včetně úprav obou ramp tak, aby příjezd na most byl pohodlný. Houra dále prohlásil, že bere na sebe jednoroční záruku z celkového rozpočtového nákladu 10%, tj. 1 900 Kč a že dodá na obecní úřad záruční listinu.“

Začátkem června téhož roku se začalo se stavbou, přičemž byly ušetřeny další peníze, neboť prodloužení zděných ramp a žulové sloupky se železným zábradlím si podle propočtu stavitele vzali za své a za menší obnos členové obecní rady Karel Červený a František Synek, přičemž navážku brali ze dna potoka a velký kámen a  štěrk z břehů.

Za pět týdnů, 15. července 1934, byl most, na který dal stavitel Houra jednoroční záruku, zkolaudován. Od té doby byl most více méně jen udržován a přesto kolikrát odolal extrémnímu zatížení jako například v srpnu 1968, když přes něj přejížděla těžká technika okupačních armád.

Tolik tedy k mostu v Luhu. Škoda, že na prostředním pilíři vedle letopočtů 1926 a 2005 chybí rok 1934. Tehdy totiž most dostal současnou podobu.

 

 

Kontakt

Cvokařské muzeum Alej Johanky z Rožmitálu 74
262 42 Rožmitál pod Třemšínem
jindrich.jirasek@email.cz