Časový přehled

2023

V polovině ledna překvapivě zavítali na svůj zámek majitelé R. Marshall a Z. Mruškovičová a jednali se spolkem, který se nezištně o objekt stará. Výsledky jednání nejsou známy. O setkání s rožmitálskou radnicí neprojevili zájem.

2022

Čtyřpětinový majitel zámku Roderick Marshall zažaloval v březnu 2019 stát Rwanda o 95 milionů dolarů (cca 2,4 mld. Kč) za zmařenou investici při těžbě drahých kovů. Po třech letech vynesl arbitrážní soud při Mezinárodním centru pro urovnávání investičních sporů (ICSID) v Londýně v dubnu rozsudek: Žaloby obou Marshallových společností podnikajících ve Rwandě - Bay View Group a The Spalena Company se v plném rozsahu zamítají. Bay View neměla podle rozsudku ve Rwandě žádnou hmotnou investici a žaloba firmy The Spalena se zamítá ve věci samé. Obě Marshallovy firmy jsou společně a nerozdílně odpovědné a jsou povinny zaplatit náklady a výdaje státu Rwanda v přepočtu ve výši 46 milionů korun plus úroky.

Poslední říjnovou sobotu zakončil spolek Rožmitálský zámek už čtvrtou sezónu, kdy se snaží zámek zpřístupnit veřejnosti. Ta letošní, která kromě průvodcovaných prohlídek zahrnovala výstavy, svatby, koncerty či historický šerm, byla patrně nejúspěšnější. Spolek kromě péče o návštěvníky hlavně provádí - se svolením majitelů - drobné opravy zámku, na které si sám shání peníze i brigádníky.

2021

Na zámku už třetím rokem působí se souhlasem majitelů spolek Rožmitálský zámek. Jeho členové, ale i dobrovolníci z Rožmitálu, republiky a dokonce ze zahraničí provádějí na objektu opravy, i když zásadní investice zatím nejsou pro nedostatek peněz možné. Přesto vykonaná práce na obnově objektu zasluhuje obdiv. Za tři roky, i přes omezení z důvodu pandemie covidu, se mnohé prostory, především v Griespekově paláci, změnily k nepoznání. O sobotách probíhají komentované prohlídky exteriéru i interiérů zámku.

2020

Na konci května, po vrcholné fázi pandemie nového koronaviru, začínají na zámku každou sobotu komentované prohlídky a akce včetně první svatby. Z dobrovolných příspěvků pokračují brigády na údržbu a malé opravy, jsou postaveny nové toalety a první patro Gryspekova paláce upraveno pro výstavní účely. V létě se na nádvoří promítají filmy. Spolek Rožmitálský zámek, jenž vychází ze zkušeností Czech National Trust (CNT) a dlouhé historie záchrany historických památek ve Velké Británii, působí na zámku se souhlasem a ve spolupráci s majiteli. Rozsudek ve sporu většinového vlastníka zámku se státem Rwanda nebyl do konce roku vynesen.

2019

V únoru je založen spolek Rožmitálský zámek z.s., který chce pečovat o zámek a přilehlý park, pořádat dobrovolné brigády a akce. Jsou v něm částečně lidé jako v CNT, pro který zámek zůstává i nadále jedním z pilotních projektů. Spolek organizuje koncerty, čtení, jógu či prohlídky, brigádně provádí drobné opravy, ale na zásadní investice do objektu nemá peníze. Jednatelka Trinity Coop Ing. Mruškovičová umožňuje právě za brigádnickou výpomoc pořádat na zámku a přilehlých pozemcích akce a tím jej po mnoha letech opět zpřístupnit veřejnosti. Čtyřpětinový majitel firmy, a tedy zámku, Dr. Marshall se dlouhodobě zdržuje v USA. V březnu zažaloval u Mezinárodního centra pro urovnávání investičních sporů (ICSID) stát Rwanda o 95 mil. USD za zmařenou investici. Výrok arbitráže má být znám do konce roku 2020. Majitelům zámku jsou údajně známi potenciální kupci, ale prodej je zahalen mlhou. Jediný inzerát se objevuje na vývěsce malé a téměř neznámé realitky v Příbrami.

2018

O osud zámku se stále hlouběji zajímá nezisková organizace Czech National Trust (CNT). Pod tíhou podpisů pod dopisem a pod tlakem médii se v Praze sešli zástupci CNT s oběma majiteli zámku. Ti prohlásili, že už dva roky zámek chtějí prodat – ale bezvýsledně. CNT se podařilo instalovat na opuštěném zámku nového správce, který dělá nejnutnější drobné opravy a čistí prostor kolem stavby. Ke konci roku se podařilo provizorně v zámku pořádat pro zájemce prohlídky a vánoční koncert.

2017

Majitel Trinity Coop už za nicnedělání zaplatili na pokutách přes milion korun. Město rozmístilo kolem zámku cedule oznamující, kdo je jeho majitelem, aby turistům bylo jasno. Také pověřilo své projektanty, aby vypracovali projekt na zabezpečení zámku, aby nedošlo k ohrožení životů a cizího majetku. Náklady s projektem cca 300 tis. Kč bude vymáhat na majiteli zámku. Ze správcovského domku se odstěhoval správce, takže objekt zůstává na pospas vandalům a zarůstá býlím. Kam se hrabe zámek, v němž spala Šípková Růženka. 

V září začala ve městě z iniciativy několika občanů podpisová akce na záchranu zámku pod otevřený dopis jeho majitelům. Za dva měsíce se pod dopis podepsali 3 632 lidé, a to nejen z Rožmitálu. Složka s dopisem, podpisy a články z tisku, který o iniciativě psal, byly zaslány Národnímu památkovému ústavu, odboru památkové péče na Městském úřadě v Příbrami, starostovi Rožmitálu p. Tř. a samozřejmě majitelům panu R. Marshallovi a paní Z. Mruškovičové.

2016

Televizi Prima píše Roderick Marshall, že „ve firmě Trinity Coop, která zámek vlastní, pouze zastupuje americké investory. Ty donedávna zaměstnávaly spory v zahraničí, ale teď už se hodlají věnovat zámku“.

Na konci února vyklízí stavební firma RIOS trosky zborceného pivovaru, v březnu se uskuteční jednání s většinovým vlastníkem R. Marshallem na odd. památkové péče MÚ v Příbrami, ovšem bez relevantního závěru, neboť pan Marshall nemá plnou moc minoritního vlastníka Ing. Zuzany Mruškovičové, která je jediným jednatelem firmy. V dubnu přijíždí na jednání znovu, tentokrát už s plnou mocí a panem Bohumilem Vurmem a památkáře seznamuje se svojí vizí, co by se dalo se zámkem dělat.

2015

Oddělení památkové péče Městského úřadu v Příbrami udělilo panu Marshallovi pokutu ve výši 800 000 Kč. Majitel zámku se sice odvolal ke Středočeskému krajskému úřadu, ale ten pokutu potvrdil a tak ji byl R. Marshall nucen zaplatit.

V létě končí Roderick Marshal s těžbou nerostů ve Rwandě, neboť stát mu jeho firmu Natural Resources Development vyvlastnil. Vrací se do Česka, paní Mruškovičová firmu ve Rwandě likviduje.

2014

6. března uvalil Finanční úřad v Příbrami na nemovitost v katastru plombu, a to pro neplacení daní ve výši 40 000 Kč.

17. dubna odvysílala Česká televize reportáž, ve které zástupce Památkové asociace žádal Arcibiskupství pražské, aby si vzalo zámek zpátky do svého vlastnictví. To vedoucí Správy majetku arcibiskupství Karel Štícha rozhodně odmítl slovy: „Zámek nemůžeme převzít, nemůžeme ho spravovat a nemůžeme ho obnovovat poté, co byl takto zdevastován“.

23. října se na zámku zřítila v délce 15 metrů střecha. K havárii střechy včetně krovu došlo v nejstarší části, která byla později přestavěna na pivovar. 

Zřícená střecha přiměla stavební úřad MěÚ Rožmitálu p. Tř. ke kontrolní prohlídce, která se uskutečnila v listopadu za účasti pracovníků stavebního úřadu MěÚ, oddělení památkové péče odboru koncepce a rozvoje Městského úřadu v Příbrami, Památkové inspekce Ministerstva kultury ČR a Národního památkového ústavu v Praze. Město podle stavebního zákona a památkáři podle památkového zákona budou od teď vůči Trinity Coop postupovat mnohem razantněji.

V prosinci proběhlo na Městském úřadě v Příbrami, odboru Koncepce a rozvoje města, oddělení Památkové péče jednání s většinovým vlastníkem zámku Roderickem Marshallem ve věci zahájeného správního řízení.

2013

Arcibiskupství pražské se už odmítá o zámku bavit, neboť podle Karla Štíchy, správce arcibiskupského majetku, už mu nepatří, a nemá ani podíl v obchodních firmách, které ho teď vlastní.

9. června se zřítila střecha i se stropy chátrající stodoly patřící zámku. Stodolu nechalo město z bezpečnostních důvodů strhnout.

V září zveřejňuje Nadační fond proti korupci analýzu s názvem Podivnosti kolem církevních „restitucí“, v níž ilustruje hospodaření církví s majetkem m. j. na příkladu rožmitálského zámku a čerpá při tom z tohoto našeho chronologického přehledu.

Česká biskupská konference a Arcibiskupství pražské se s analýzou neztotožňují a v případě zámku tvrdí, že jim byl v roce 1998 vnucen, aby si město Rožmitál mohlo řešit své problémy s výstavbou společenského centra.

Arcibiskupství však ponechává zcela stranou, proč americký investor, kterého pro zámek sehnalo, za 15 let do nemovitosti nic neinvestoval a nechává ji chátrat.

2012

Pan Marshall se věnuje podnikání ve Rwandě, nekomunikuje nejen se správcem zámku, ale ani s jednatelem své firmy. Osud zámku je mu zcela lhostejný. A tak se 10. únorem vzdává Ing. Pavel Havlas jednatelství a firma Trinity Coop je tak podle obchodního rejstříku až do listopadu bez jednatele.

Od 2. listopadu je jediným jednatelem společnosti Trinity Coop Ing. Zuzana Mruškovičová. Od 27. prosince sídlí Trinity Coop ve stejné budově jako The Spalena Company, tedy ve Spálené ulici  81/6-8 v Praze 1, kterou vlastní Arcibiskupství pražské.

2011

23. srpna na valné hromadě v budově Arcibiskupství pražského v Praze na Hradčanech převádí za přítomnosti Rodericka Marshalla Arcibiskupství pražské zastoupené generálním vikářem Michaelem Slavíkem celý svůj obchodní podíl ve firmě Trinity Coop o velikosti 20% a tomu odpovídající vklad ve výši 1 320 000 Kč na nového společníka – společnost The Spalena Company s.r.o. která má jako předmět činnosti uveden pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jedinou majitelkou firmy, která byla zapsána do obchodního rejstříku v roce 2006, je Ing. Zuzana Mruškovičová (*1965) z Bratislavy.

2010

Roderick Marshall odlétá do Rwandy, kde investuje do těžby nerostných surovin. Zakrátko se k němu přidává i Zuzana Mruškovičová. Ve Rwandě podniká až do roku 2015, kdy jeho působení neslavně skončí. Se zámkem se nic neděje.

2007

Starosta města Ing. Josef Vondrášek informuje o neutěšeném stavu kardinála Miloslava Vlka při jeho červnové návštěvě Rožmitálu. O setkání říká: „Kardinál mi sdělil, že zámek je v dezolátním stavu už dávno, ještě od doby, kdy v něm lesní závod nechal postavit byty. Už tenkrát tam prý vznikla škoda řádově za 200 milionů korun. To se prý nemělo stát. Je to všem známá věc. Jenomže dnes je majitelem někdo jiný a za památku nese odpovědnost. Pan Roderick Marshall musel vědět, jak zámek vypadá, a přesto měl o něj zájem. Věříme, že své představy o památce a jejím využití nakonec uskuteční.“

2006

Rožmitálská radnice žádá ministerstvo kultury o pomoc a možnost dotace k řešení neutěšeného stavu. Se zámkem se už dlouho nic neděje. Do doby, než byl zámek převeden do vlastnictví arcibiskupství, přispívalo totiž na jeho obnovu ministerstvo kultury dotacemi.

 Z ministerstva přišla překvapivá odpověď: "Ministerstvo kultury může finančně přispět na obnovu kulturních památek pouze jejich vlastníkům. Vzhledem k tomu, že současný vlastník zámku v Rožmitále p. Tř. o finanční pomoc nepožádal, není možno na obnovu zámku přispět ze státních prostředků“.

Občané Rožmitálu podepisují petici za záchranu zámku. „Jestli nám petici pošlou, říká Jan Žižka z Národního památkového úřadu, „tak s tím stejně nemůžeme nic dělat, protože objekt je v osobním vlastnictví.“

V pořadu ČT Reportéři 9. ledna říká redaktor Michal Komárek: „Arcibiskupství pražské odpovědnost za stav zámku odmítá, v písemném prohlášení tvrdí, že k převzetí památky bylo městem nuceno a souhlasilo až poté, kdy našlo nového investora. Ten prý zámek opravuje v souladu se svými ekonomickými možnostmi.“

2005

Příbramský deník se v listopadu dotazuje Ing. Havlase, proč rekonstrukce postupuje velmi pomalu. Odpověď zní: "Jako noví majitelé jsme nemohli čerpat státní dotace. První možnost jsme měli v loňském roce. Ale neuspěli jsme. Za ty roky jsme vypadli z Programu záchrany architektonického dědictví. Letos jsme o dotaci znovu požádali. Potřebovali bychom zhruba 6 až 7 milionů korun ročně. Naše společnost je však schopná investovat do rekonstrukce za rok dva, maximálně tři miliony. Musíme doufat, že uspějeme s žádostí o státní dotace.“

2004

Jednatel firmy Ing. Havlas: „Nic nebrání tomu, aby v Gryspekově paláci byla expozice mapující cestu Lva z Rožmitálu na konec světa. V příštím roce bude zpřístupněna věž, odkud je krásný výhled na město a okolí. Koncem tohoto léta, až zmizí nepořádek z nádvoří, dostanou tu prostor k vystoupení například místní ochotníci, hudebníci a další spolky. Dovedu si tady pod širým nebem představit divadlo, hudební nebo jinou produkci."

Postupně, odhadem do pěti až deseti let, hodlá Trinity Coop dát zámek do takového stavu, aby byl ve větším rozsahu přístupný veřejnosti. Společnost slibuje, že kromě oprav za účelem zpřístupnění věže, už letos, ale především v příštím roce, hodlá pokračovat v renovaci malého paláce. Původně byl zámek postaven jako hrad a byl obehnán vodním příkopem. Proto mezi velkorysé projekty náleží i obnovení padacího mostu. Vpravo od vstupní brány z náměstí bude malá rekreační zóna se stromy, keři a lavičkami. Tam bude částečně odkryt vodní příkop, aby bylo patrné, jak to tu vypadalo v minulosti.

Proč zatím jen minimálně investovala?:  „Jako noví majitelé máme tříletou blokaci na veškeré státní dotace a granty. V příštím roce už můžeme žádat o příspěvek. Myslím si, že velká naděje je i u některých fondů Evropské unie, pokud přijdeme se zajímavým projektem."

V srpnu je majitelem vybrán správce zámku, který se stěhuje do znovu vybudovaného správcovského domku.

2003

Město žádá na kardinálu Vlkovi (do roku 1978 sloužil devět let jako farář na zdejší farnosti) vysvětlení proč váznou opravy zámku. Správce majetku Arcibiskupství pražského Karel Štícha za něj odpovídá: „V roce 2001 se církev rozhodla převést objekt zámku společnosti Trinity Coop pro zajištění jeho oprav a následného využívání. Tímto krokem se Arcibiskupství pražské snaží docílit zlepšení podmínek financování oprav v minulosti zdevastované památky." 

2002

Vložením zámku arcibiskupstvím se navyšuje kapitál firmy Trinity Coop na 5 400 000 Kč, přičemž ale obchodní podíly zůstávají zachovány: Arcibiskupství pražské jenom 20 % a Roderick Marshall 80 procent.

Kvůli nebezpečí úrazu, požáru a krádeží je v dosud volně přístupném areálu vybudován vedle gryspekovského paláce malý domek pro správce a zároveň hlídače asi za 3 mil. Kč pana Marshalla. Připravuje se projekt pro opravu střechy a krovu nad pivovarem, kam dlohodobě zatéká. Zahájení oprav se však neustále odkládá. Nebyly zahájeny ani další uvažované projekty, jako byla rekonstrukce dlažby a odvodnění nádvoří a oprava obvodového pláště malého paláce.

2001

Arcibiskupství pražské převádí zámek na společnost Trinity Coop, kterou církev podle Ing. Havlase založila společně se zahraničním partnerem kvůli zlepšení podmínek pro financování a následné využití zámku. "Církev do společnosti vložila majetek v hodnotě zhruba šesti milionů, což je soudní odhad zámku," řekl o tři roky později. Poznamenal, že opravy zámku jsou závislé na státních dotacích a grantech, ale i na penězích Rodericka Marshalla, který „nemá rozhodně zájem se z Ameriky nastěhovat do zámku, ani tady po okolí rajtovat koně“. Jeho ctižádostí je podle Havlase objekt opravit, aby sloužil i veřejnosti.

2000

Do obchodního rejstříku je z iniciativy vedoucího ekonomického odboru Arcibiskupství pražského Ing. Karla Štíchy 17. února zapsána firma Trinity Coop, s.r.o. s předmětem podnikání koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Arcibiskupství má ve firmě dvacetiprocentní podíl, Roderick Marshall (* 1956) osmdesát procent. Jednatelem se stává Ing. Pavel Havlas, na jehož soukromé adrese v Praze 6 má firma sídlo. Základní kapitál činí 100.000 Kč.

1998

Město Rožmitál pod Třemšínem v březnu daruje zámek, pro který platí blokační paragraf týkající se církevního majetku, Arcibiskupství pražskému. Zámek je součástí dohody mezi městem a církví, kdy město potřebovalo, aby se arcibiskupství vzdalo do budoucna kinosálu, kde chtělo vybudovat společenské centrum. Obě strany se dohodly, že kinosál od tohoto okamžiku bude města, hotel Panský dům a zámek církve, ať už jednou restituce budou nebo nebudou.

Arcibiskupství představuje na městském úřadě amerického investora dr. Rodericka Marshalla, s nímž je dlouhodobě v kontaktu. Od roku 1990 poskytuje právní služby v Bratislavě a v Praze se podílí na rekonstrukci několika budov. O svých plánech se zámkem informoval rožmitálské zastupitele přímo v budově radnice. Rekonstrukce zámku dostane jeho přičiněním potřebné finanční zajištění.