Zámek volá o pomoc

24. června 2016    5plus2

Památkáři hledají způsob, jak vylepšit stav památky. Majitele tlačí pokutami

S tímto titulkem a podtitulkem napsal Marek Kočovský obsáhlý materiál o rožmitálském zámku v týdeníku 5plus2, jenž vyšel 24. června 2016. Zde je doslovné znění:

ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM | Někdejší sídlo Lvů z Rožmitálu neuvítá v tradičním průvodu královnu Johanku ani letos. Zámek v rukou soukromého vlastníka dál chátrá. Druhá manželka Jiřího z Poděbrad se tak v sobotu projde pouze pod hradbami svého rodiště. „Nelze než konstatovat, že je mi to nesmírně líto. Je to opravdová dominanta města a navíc rodiště české královny," říká rožmitálský starosta Josef Vondrášek.

Zámek má přitom z hlediska turistického ruchu velký potenciál. „Kdyby byl opraven a zpřístupněn veřejnosti, ideálně by doplňoval blízké zámky v Březnici a Blatné. V jednom dni by tak turisté stihli navštívit tři významné památky a ještě přinést pár korun skomírajícím obchodníkům ve městě," míní Jindřich Jirásek, který provozuje tamní cvočkařské muzeum a o kauzu chátrající památky se dlouhodobě zajímá. Připomínka Blatné přitom není náhodná, s rožmitálským panstvím jej pojí rodová příbuznost. Lvové totiž kdysi vládli i na blatenském vodním sídle.

Vlastník, který se nestará

Za osmnáct let v úřadě jednal Josef Vondrášek s americkým vlastníkem Roderickem Marshallem pouze třikrát a bezvýsledně. „Jsou vstřícní, vždy slíbí opravy, ale nic se neděje," doplňuje starostu tajemník rožmitálského úřadu Ivan Havel.

O málo úspěšnější jsou památkáři, kteří v poslední době vyvíjejí na vlastníka stále větší tlak. „Snažím se jej přimět, aby alespoň předkládal nějakou dokumentaci týkající se oprav," říká Dita Jobova z oddělení památkové péče stavebního odboru příbramské radnice. Příbramští úředníci, kteří mají z pozice obce s rozšířenou působností Rožmitál na starosti, uplatňují také sankce. Naposledy šlo o 800 tisíc korun.

Památkářka by podle svých slov ráda přiměla majitele zámku, aby spíše investoval do vylepšení zámeckého areálu než do pokut. „Vždy naznačí, že něco udělá s pivovarem, že se chystá vybudovat galerii či vinné sklepy. Mám pocit, že v tom nemá jasno, nicméně pokračujeme v jednání," dodává Jobova.

Výsledky tlaku úřadů jsou zatím jen dílčí. Majitel nicméně alespoň zajistil propadlou střechu bývalého pivovaru.

Možností, jak zámku pomoci, je ovšem více. „Památkový zákon umožňuje úřadům nařídit majiteli například instalaci okapů, aby netekla voda po fasádě. Mohou to udělat i na vlastní náklady a pak je po majitelích vymáhat," připomíná viceprezident Asociace pro Ochranu a rozvoj kulturního dědictví Martin J. Kadrman s tím, že úřady na druhou stranu nerady riskují. „Návratnost takové investice je totiž nejistá," upozorňuje.

Přimět majitele udržovat stavbu alespoň v mezích zákonných norem je složité. „Tlak na vlastníky můžeme vyvíjet jen minimálně. Platné zákony se u nás, bohužel, příliš nedodržují ani v jiných oblastech," konstatuje Jiří Mrázek z Národního památkového ústavu. Jak dále upozorňuje, možnosti památkářů jsou omezené. Pokud je to možné, snaží se být s vlastníky v kontaktu.

Dobré zacházení s kulturními skvosty přitom nařizuje zákon o státní památkové péči. Vlastník je podle platné legislativy povinen na vlastní náklady pečovat o zachování památky. Musí ji udržovat v dobrém stavu a chránil ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením.

Z toho vychází také Martin J. Kadrman, který připomíná další varianty. Pokud je památka dlouhodobé zanedbávaná, je ve hře také vyvlastnění. Je velmi efektivní, díky vyvlastnění bylo v devadesátých letech zachráněno třeba Babiččino údolí. Pokud by to začal stát používat častěji, myslím, že by to bylo účinné," míní Kadrman. Zároveň prý ale vyvstává otázka, co by se pak s památkou dál dělo. Obce či města na nákladné rekonstrukce většinou nemají, což vedle Rožmitálu dokládá třeba i Pravonín na Benešovsku. Tamní zámek se pod správou italských vlastníků doslova rozpadá. „Náš roční rozpočet je 7,5 milionu korun, ale zámek bv potřeboval tak pětkrát tolik," říká starostka Pravonína Jana Lapáčková. Výjimkou je v regionu
Králův Dvůr, kde zámek od soukromníka koupili a nyní slouží městu.

V dezolátním stavu jsou naopak šlechtická sídla v Kamenné a Rtišovicích na Příbramsku. A zatím také v Rožmitále pod Třemšínem.

Popisek ke snímku doprovázejícímu článek: Dokladem toho, že zahraniční vlastník nemusí znamenat zkázu, je barokní zámek v Radovesnicích na Kolínsku, který se minulý týden po rozsáhlé rekonstrukci otevřel veřejnosti. Zahraniční majitel do oprav investoval desítky milionů korun a zachránil tak památku před zřícením.