Rožmitálských TOP 5

31.12.2014 08:35

Během letošního roku jsme se na našem webu věnovali řadě událostí, které se seběhly ať už přičiněním (staro)rožmitálských obyvatel či zcela nezávisle na nich. Poslední den roku 2014 jsme vybrali pět případů, o nichž jsme psali tolikrát, že by se z nich daly udělat i seriály.

1. Zámek

V březnu odvysílal Český rozhlas Radiožurnál reportáž o chátrajícím zámku, v dubnu se k němu připojila Česká televize, ale samozřejmě obě relace stejně jako dřívější mediální výkřiky vyšuměly do ztracena. Kdo by si dnes dělal z kritiky medií těžkou hlavu! Až když v říjnu spadla na nejstarší části bývalého hradu střecha, zvedl se o osud dominanty města větší zájem, a to u všech více či méně zainteresovaných – kromě majitelů. Ti se podnikatelsky opalují ve Rwandě a spolu s bývalým majitelem, který jim zámek věnoval – pražským arcibiskupem, dávají ostentativně najevo, že nechají tuto kulturní památku spadnout celou.

V říjnu se zřítila střecha zatím jen na části zámku.

2. Vojenský újezd Brdy

Po manévrech našich politiků s umístěním amerického radaru, které ukončil až nový americký prezident, letos v Brdech vyvrcholila další vojenská akce. Po delších tahanicích a po hře na slepou bábu mezi ministerstvem obrany a poslaneckou sněmovnou, zda vojenský újezd Brdy zrušit nebo ne, rozhodl začátkem prosince parlament, že bude újezd – až na řadu výjimek – zrušen. Den poté by měla být v oblasti vyhlášena Chráněná krajinná oblast. Západočeši a příbramský magistrát slaví, Středočeši smutní. Jak to ale nakonec v době zvýšeného napětí ve východní Evropě vlastně dopadne, i když zamítnutí senátem i veto prezidenta, poslanci mohou lehce přehlasovat, si nikdo netroufne věštit.

Radar sice takhle velký být neměl, ale přesto dokázal před sedmi lety pěkně vystrašit.

3. Čechy nad zlato

V Česku leží pod zemí 200 až 400 tun zlata za stamiliardy korun. Zatímco různé zahraniční i tuzemské firmy by české zlato chtěly dostat na povrch, dotčené obce se tomu snaží všemožně zabránit. Mezi ně patří i  Hvožďany a Rožmitál p. Tř.  Petráškova hora, v níž by mělo být na 30 tun drahého kovu, je už řadu let v hledáčku prospektorů, kteří by ji nejraději kvůli zlatu srovnali se zemí. V dubnu se nahoru na horu vydaly z Vacíkova stovky odpůrců těžby. Už o měsíc dříve zavázala poslanecká sněmovna vládu, aby nerušila své usnesení z roku 1999, v němž se píše, že těžba je nežádoucí. Zákaz těžby je obsažen i v koaliční smlouvě mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Od poloviny roku je zatím ticho po pěšině, ale bdělost je jistě stále na místě.

Dubnový pochod na Petráškovu horu už po druhé organizovalo hnutí Čechy nad zlato.

4. Podkostelní mlýn

Ostuda Starého Rožmitálu se jmenuje Podkostelní mlýn. Ruina, která se nechce sama od sebe stále zřítit, byla předmětem exekuce a nyní je v hledáčku insolvenčního správce. Zdevastovaný objekt, který dominuje této čtvrti města, se snaží realitní kancelář prodat za stále nižší cenu a teď je někde na milionu. My ale předpovídáme, že jej neprodá ani za pár tisíc na cihly. Dlužnice bance a majitelka mlýna vlastní ještě rodinný domek v Kamýku n. Vltavou, který byl nuceně nabízen rovněž za částku se šesti nulami, ale jediný zájemce, když viděl, jak vypadá a že je po povodni a v povodňovém pásmu, řekl, že víc jak 190 tisíc nedá. A nedal a nekoupil. Pokud jde o vyřešení hádanky, co bude s mlýnem, tak je to zcela jednoduché. Bude to stejné jako v Kamýku. Nikdo ho nekoupí.

Podkostelní mlýn od západu.

5. Kulturní dům

Bývalá hospoda u Petráňů, v roce 1972 a poté znovu v roce 1989 velkoryse přestavěná na kulturní dům a – jak se tehdy říkalo – závod veřejného stravování, zažívala v 70. a 80. letech vrchol své slávy. Jediné kulturní zařízení města na sebe stáhlo veškerý kulturní a společenský život. Každou zimu se v něm konalo alespoň dvanáct plesů, během roku na dvě desítky tanečních zábav, koncerty, taneční, schůze, oslavy atd. Kromě Karla Gotta zde vystupovali snad všichni tehdy známí umělci. V roce 1991 byl celý objekt v restituci vydán oprávněné osobě. Přes dvacet let se oprávněná osoba snaží znovu nabytý, zcela zmodernizovaný a rozšířený majetek prodat. Bezvýsledně. Město jej nekoupilo a raději si postavilo nový kulturní stánek v centru. A nikdo jiný jej za čtyři miliony nechce. Kdyby majitel ubral z požadované částky nulu, tak by si jistě i tak přilepšil k důchodu a zájemce by se snad konečně našel.

Začátkem roku 2013 měl kulturní dům ještě nájemce, teď zeje prázdnotou.

Nakonec poznámka k bodům 4 a 5: Prodejem obou objektů se však nemusí vůbec nic vyřešit. Mohou i nadále chátrat. Viz bod 1.

Kontakt

Cvokařské muzeum Alej Johanky z Rožmitálu 74
262 42 Rožmitál pod Třemšínem
jindrich.jirasek@email.cz