27. díl - Domek, který měl být, a také byl, zapomenut

03.04.2013 07:49

K domku, který už dávno není, se váže nepěkná historie z 2. světové války. V Rybově ulici mezi domy č. p. 33 (u Bohinů) a 35 (u Hálů), se kdysi krčil malinký domek, který měl číslo 34. Do roku 1932 zde bydleli Šefrnovi, kteří pak dům prodali Janu Baťkovi, jenž se musel nedobrovolně vrátit kvůli levičáckým manýrům z Německa, kde pracoval jako horník. Na Němce nadával, protože tady nemohl sehnat pořádnou práci, byl nezaměstnaný a nemajetný. Měl ženu Marii ze Strakonicka a malého kluka.

Po sedmi letech, když nacisti zabrali republiku, se manželé Baťkovi otočili jako na obrtlíku a z prospěchářství se prohlásili se za Němce, kteří jsou Čechy ohrožováni. Jejich syn, kterého poslali do německé školy v Písku, se po obci producíroval s nacistickými odznaky či dokonce v uniformě Hitlerjugend. V obci šířili strach a každému vyhrožovali, že ho udají gestapu. Nikdo s nimi nechtěl nic mít, občané dokonce nechali Baťkovou, která už byla dřív odsouzena za krádeže, bezostyšně krást, jen aby jí nezavdali příčinu k žalování.

Jen tři měsíce po zřízení protektorátu v roce 1939 byl vyšetřován starosta Starého Rožmitálu Alois Kulovaný, kterému bylo sděleno, že neučiní-li přítrž příkoří, kterému je Baťkova rodina v obci vystavena, bude on i s celým obecním zastupitelstvím vzat do vazby.

Baťkovi bylo údajně vyhrožováno. Ráno, když chtěl vyjít z domku, měl před dveřmi balvany nebo kosu, aby na něj spadla, pak zase našel na klice za provaz pověšený obrázek Hitlera s vypíchnutýma očima. Všelijaké okolnosti však nasvědčovaly tomu, že si Baťka fýrera pověsil sám, aby mohl na občany znovu žalovat. Gestapo si ho odvezlo do ústředny do Klatov, kde při výslechu obvinil z kousků namířených proti němu Josefa Šmída bydlícího v blízkém domě č. p. 36. Šmíd byl ve Starém Rožmitále prvním zatčeným.

Potíže ale nepřestávaly. Obecní zastupitelstvo bylo gestapem vyzváno, aby učinilo kroky k udržení klidu a pořádku v obci. Starosta tedy nechal po obci vyvěsit vyhlášku s tímto textem:

„Výstraha! Vyzývám všecko obyvatelstvo zdejší obce co nejdůtklivěji k zachování pořádku a klidu, dále potom k vyvarování se všech činů nepřátelských vůči občanům loayálním nynějšímu státnímu zřízení. Veškeré provinění směřující k výše uvedenému bude se vší rázností a přísností při zjištění trestáno příslušnými úřady. V případě nezjištění pachatele ponese následky obyvatelstvo obce. Doufám, že občané zdejší obce pochopí vážnost situace a nezavdají příčiny k patřičným zákrokům. Obecní úřad Starý Rožmitál, dne 18.září 1939. Alois Kulovaný, starosta“.

Navíc kolem domku č.p. 34 hlídkovali každý den od večera do rána občané, aby nedošlo k žádnému incidentu. Hlídku museli držet všichni muži ze stavení tak, jak šla po sobě čísla popisná. Na náklady obce byla kolem Baťkova dvorku postavena hradba a zřízeno elektrické světlo.

V říjnu 1946 odsoudil mimořádný lidový soud v Písku Baťku k patnácti a Baťkovou ke dvanácti letům těžkého žaláře. Jejich majetek propadl státu. V dubnu 1949 MNV ve Starém Rožmitále rozhodl, že opuštěný domek bude zbourán a číslo 34 přiděleno jinému, nově vybudovanému stavení. To se v padesátých letech také stalo. Původní domek byl vymazán z map. Na jaře roku 1952 udělil prezident Gottwald Janu Baťkovi milost. Na Marii Baťkovou se vztahovala amnestie vyhlášená prezidentem Zápotockým o rok později.

Z bývalého domku č. p. 34 zbyla jen spodní část obvodové zdi.

Příště: Jak se osidlovalo Výsluní.

Kontakt

Cvokařské muzeum Alej Johanky z Rožmitálu 74
262 42 Rožmitál pod Třemšínem
jindrich.jirasek@email.cz