14. díl - U Hálů neboli u Karlíků

03.10.2012 20:11

Dávná historie tohoto gruntu je velice podobná jiným hospodářstvím ve Starém Rožmitále. Grunty se rozdělovaly, pak zase zcelovaly, znovu rozdělovaly atd. Věnujme se však gruntu a stavení, kde se říká u Hálů nebo také u Karlíků, které má nyní č.p. 35, a je v Rybově ulici.

Roku 1654 se zde spáleného a pustého gruntu, který zaujímal současné parcely č. 35 a 40 ujal jistý Matěj Sadílek a po něm, v roce 1676, jeho syn Vít. František, syn Víta, ještě držel celý statek, ale po jeho smrti v roce 1735 se o něj podělili jeho dva synové – Jiří a Bartoloměj. O Jiřím, který zdědil grunt č. 40 nic nevíme, za to na Bartoloměje, který hospodařil na statku s číslem 35, zůstala výrazná památka.

Bartoloměj totiž vedl v roce 1738 na Rožmitálsku vzpouru proti neúnosným robotním povinnostem. Výtržnosti však byly vojskem rychle potlačeny a vzbouření sedláci povoláni na březnický zámek. Bartoloměj Sadílek jakožto vůdce rebelie byl dopraven do Prahy, kde musel pracovat přikovaný ke kolečku na hradbách a cestách. Po návratu musel vrchnost odprosit a před poddanými slíbit poslušnost.

Proč došlo ke vzpouře zrovna v této době? Otec Marie Terezie, císař Karel VI, totiž v roce 1738 vydal robotní patent, jímž byla robota stanovena na polovinu týdne. Patent rovněž upravoval délku roboty tak, že neměla jako dosud trvat od východu slunce do jeho západu, ale u roboty tažné (týkala se sedláků, kteří měli dva voly či koně s potahem) maximálně 10 hodin denně, přičemž u roboty ruční nebylo stanoveno žádné měřítko, protože prý člověk může vydržet o trochu déle, než dobytek.

V patentu však byl uveden dodatek o zvýšené robotě v době žní, výlovu rybníků a honů, který odmítal poddaný lid na Rožmitálsku plnit. Zvýšená robota se totiž vztahovala na období, kdy sami sedláci a drobní zemědělci měli na svých políčkách nejvíce práce.

Na Sadílkův grunt čp.35, kde vůdce vzpoury hospodařil, byla z iniciativy spisovatele R.R. Hofmeistera v roce 1930 umístěna pamětní deska. Je po něm ve Starém Rožmitále rovněž pojmenováno nábřeží podél Vlčavy.

Pohlednice vydaná v roce 1930 u příležitosti slavnosti k uctění památky Bartoloměje Sadílka, která byla spojena se sjezdem starorožmitálských rodáků.

Vraťme se však k samotnému gruntu, která zahrnuje i zachovalou roubenou stodolu. V roce 1745 koupil obě poloviny Václav Duchoň a od něho je za necelé dva roky nabyl Jan Hudeček. Hudečkovy dva synové grunt zase rozdělili, jednu polovici dostal Vojtěch Hudeček (dnes č.p. 40) a druhou Václav Hudeček (dnes č.p. 35).

Na přelomu 19. a 20. století už jsou na statku č.p. 35 zmiňovány rody Karlíkův a Hálův. Jejich částečný příběh nám osvětlí list, který byl v roce 1930 uložen v pouzdře za pamětní desku:

„Na tomto kdysi Sadílkově statku č.p. 35 hospodaří František Hála, rodák ze St.Nepomuku, narozený r. 1885, a jeho manželka Anna, rodem Brdová, narozená v tomto statku. Spolumajitelem jest Josef Karlík, nar. 1913, syn z prvního manželství Anny Hálové, rozené Brdové, prvně provdané Karlíkové. Otec Karlík přiženil se sem z Pozdyně z č.p. 5 dne 17. října 1904 a padl ve světové válce na srbském bojišti na Černé Hoře dne 14. ledna 1915. Obyvateli tohoto statku v roce 1930 jsou kromě již uvedených manželů Hálových a syna Josefa Karlíka ještě Marie Brdová, vdova a výměnkářka, narozená 1853, a děti Anny Hálové, dříve provdané Karlíkové: Anna Karlíková, nar. 1905 a František Karlík, nar. 1912.“

Příště: Kovostar

 

 

 

Kontakt

Cvokařské muzeum Alej Johanky z Rožmitálu 74
262 42 Rožmitál pod Třemšínem
jindrich.jirasek@email.cz